Zámek v obci Lány, v křivoklátských lesích je
letním sídlem prezidentů České republiky. V těsné blízkosti zámku se
rozkládá Lánská obora, která slouží zejména k chovu ušlechtilé lovné
zvěře. Možnost pořádání reprezentativních honů byla jedním z
důvodů, proč byly Lány v roce 1921 zvoleny za přechodné a letní
sídlo prezidenta. Spolu s exkluzivní honitbou však volbu Lán ovlivnila
také blízkost Prahy, příhodné železniční i silniční spojení, krása
prostředí křivoklátských lesů. První prezident československé
republiky, Tomáš Garrigue Masaryk si lánský zámek velmi oblíbil. Jako
místo posledního odpočinku pro své nejbližší i pro sebe nakonec zvolil
lánský hřbitov.
Hrad Křivoklát je
jedním z nejstarších a nejvýznamnějších hradů českých knížat a králů,
jehož počátky sahají do 12. století. Za panování Přemysla Otakara II.
vznikl rozsáhlý, velkolepý královský hrad, jenž byl výrazně přestavěn
Václavem IV. a později velkoryse dobudován Vladislavem Jagellonským. Křivoklát
byl několikrát těžce poškozen požárem. Stal se obávaným vězením a jeho
význam prudce poklesl. Romantismus 19. století a zejména majitelé hradu
Fürstenberkové, kteří hrad drželi až do roku 1929 přivedli hrad k
záchraně jeho restaurováním.
Založil jej
roku 1348 český a římský král Karel IV. a přisoudil mu úlohu schránky
korunovačních insignií a nejcennějších relikvií římské říše. Hradní
opevnění mělo ve své době odolat jakýmkoli útokům a to se skutečně
potvrdilo v roce 1422, kdy Karlštejn marně obléhali Pražané.
Jednotlivé části hradu jsou umístěny do různých výškových úrovní, které
vyjadřují jejich význam. Hradu dominuje masivní hranolová věž zvaná
Velká, jejíž půdorys má strany 25 a 17 metrů. Průměrná síla zdiva je 4
metry, na severní straně dokonce přes 6 metrů. Hlavním prostorem této
věže a celého hradu je kaple sv. Kříže. Její stěny obíhá ve spodní
části pás s polodrahokamy, vsazených do pozlaceného štuku.
První zpráva o
Točníku pochází z roku 1398. Hrad byl od počátku koncipován jako
velkolepá, reprezentativní, architektonicky velmi vyspělá stavba. Po
renesačních úpravách, provedených pány z Vartemberka a pány z Lobkovic,
byl užíván až do období třicetileté války, během jejíhož průběhu
zpustnul. Nadále byl dobře udržován pouze bývalý královský palác, jehož
reprezentační sál byl v 18. století barokně upraven na poutní kapli sv.
Bartoloměje. Točník, jehož vývoj byl násilně přerušen husitskou
revolucí, dodnes představuje jeden z vrcholů vývoje českých hradů na
konci 14. století. V letních měsících se zde odehrávají
historické souboje, včetně ukázek historický řemesel.